Reklama
 
Blog | Pavel Bednařík

38. LFŠ: glosa první

Pavel Bednařík

22. 7. 2012 01:07

Sdílet na Twitteru Sdílet na Facebooku Tisknout Odeslat e-mailem

Letní filmová škola poznamenala žvoty většiny návštěvníků i lidí, kteří s ní spojili své osudy pracovně či skrze své osobní nadšení, poslání, sdílení hodnot, názorů, přesvědčení, výzev. Stejně tak poznamenala i mne. V glosách z 38. ročníku budu osobní, bulvár si odpustím. Jen bych rád sdílel některé postřehy, které se mne jako novopečeného outsidera dotýkají a vycházejí z z mnohaleté zkušenosti pracovní.

Letošní osmidenní svátek filmu je pro mě poprvé místem bezmezných diváckých zážitků, místem souručenských setkání, ale i reminiscencí. Příjemných, i těch druhých. Je podnětné a zároveň deprimující setkat se s takovou kadencí přátel a známých a…. mít na ně čas. Ne na všechny, ale snažím se. Některé skutečnosti jsou ovšem konstantní a na mě jako zasvěceného diváka a někdejšího UŘ neboli uměleckého ředitele dělají stále stejně skandální dojem.

Jednou ze skutečností je již tradiční přítomnost ministra obrany, t.č. Alexandra Vondry, jehož úřad LFŠ podporuje, a hanebnou nepřítomnost ministrů kultury a školství. Co pak to není Letní FILMOVÁ ŠKOLA? Copak to není druhý největší (v měřitelných ohledech alespoň co do počtu návštěvníků) filmový svátek v zemi? Copak to není místo, kde by mohli svou misi oba ministři stvrdit svou-byť jednodenní- přítomností?

Reklama

Tato výtka nejde na vrub organizátorů – každoročně jsou pozvání na obě kanceláře zasílány. Místo toho se již druhým rokem stává Uherské Hradiště místem setkání „ozbrojených sil“, které přijíždějí překvapivě neozbrojené (jak šalamounsky podotknul Carlos Saura při převzetí ceny z rukou A. Vondry). Místo toho oba nejmenovaní ministři krotí emoce kolem církevních restitucí a ruší státní maturity či pseudo-reformy vysokých škol zděděných od svých předchůdců.

Chtěl bych žít v zemi, kde významné akce navštěvují významní reprezentanti zainteresovaných úřadů, kteří deklarují podporu osobně, hned vedle desátků, které na uvedené akce přispívají.

Do které země se mám přestěhovat?

P.S. Don Carlos je jeden z nejšarmantnějších hostů, který navštívil Hradiště. Muchas gracias, maestro!

P.P.S. Zítřejší blog-bude-li-již z wroclawských Nowych Horyzontů, kam se díky své nezaneprázdněnosti konečně mohu vydat na zkušenou. Jen na skok, ve středu zase do Hradiště!